1482

II SÉRIE-A — NÚMERO 61

prostfednictvím stálé základny tam umísténé a jestlize pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutecné vaze k teto stálé provozovnè nebo k teto stálé základné. V takovém pfípadè se pouzijí ustanovení õlánku 7 nebo clánku 14, podle toho, o jaky pf ípad jde.

6 — Pfedpokládá se, ze úroky mají zdroj v jednom smluvním státé, jestlize plátcem je tento stát sám, jeho nizSí správní útvar, místní úfad nebo rezident tohoto statu. Pokud vsak osoba platící úroky, at' je rezidentem smluvního statu nebo ne, má ve smluvním státé stálou provozovnu nebo stálou základnu, v jejíz souvislosti doSlo k zadluzení, z nèhoz je placen úrok, a tyto úroky jdou k tízi takové stálé provozovny nebo stálé základny, pak za zdroj takovych úrokú bude povazován stát, v nêmz je stálá provozovna nebo stála základna umístêna.

7 — Jestlize õástka úrokú, které se vztahují k pohledávce, z níz jsou placeny, pfesahuje v dúsledku zvláStních vztahú existujících mezi plátcem a skuteõnym vlastnfkem úrokú, nebo které jeden i druhy udrzují s tfetí osobou, éástku, kterou by byl smluvil plátce se skuteõnym vlastníkem, kdyby nebylo takovych vztahú, pouzijí se ustanovení tohoto élánku jen na tuto posledné zmínènou cástku. Cástka platú, která ji pfesahuje, bude v tomto pfípadè zdanéna podle právních pfedpisú kazdého smluvního statu s pfihlédnutím k ostatním ustanovením teto smlouvy.

Òánek 12

Liceniní poplatky

1 — Licencní poplatky, mající zdroj v jednom smluvním státé, vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, mohou byt zdanèny v tomto druhém státé.

2 — Takové licencní poplatky vsak mohou byt také zdanény ve smluvním státé, ve kterém je jejich zdroj a v souladu s právními pfedpisy tohoto státu, avSak je-li pfíjemce skuteõnym vlastníkem licenõních poplatkü, cástka dané takto stanovená nepfesáhne 10% hrubé cástky licenõních poplatkú.

3 — Vyraz «licenéní poplatky» pouzity v tomto Clánku oznacuje platby jakéhokoliv druhu obdrzené jako náhrada za zcizení nebo za U2ití nebo za poskytnutí prava na uzití autorského práva k dílu literárnímu, uméleckému nebo védeckému võetnê kinematografickych filmü a filmü nebo nahrávek pro televizní nebo rozhlasové vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, poõitacového programu, plánu, tajného vzorce nebo v^robního postupu nebo jakéhokoliv púmyslového, obchodního nebo vêdeckého zafízení, nebo za informace, které se vztahují na zkuSenosti nabyté v oblasti prúmyslové, obchodní nebo védecké.

4 — Ustanovení odstavcú 1 a 2 se nepouzijí, jestlize skuteõny vlastník licenõních poplatkü, ktery je rezidentem v jednom smluvním státé, vykonává v druhém smluvním státé, ve kterém mají licenõni poplatky zdroj, prümyslovou nebo obchodní õinnosta prostfednictvím stálé provozovny, která je tam umístêna, nebo vykonává nezávislé provolání prostfednictvím stálé základny tam umísténé a jestlize právó nebo majetek, kreté dávají vznik licenõním poplatkúm, se skuteõnè vazou k teto stálé provozovnè nebo stálé základné. V tomto pfípadè se pouzijí ustanovení élánku 7 nebo élánku 14, podle toho o jaky pfípad jde.

5 — Pfedpokládá se, ze licenéní poplatky mají zdroj ve smluvním státé, jestlize plátcem je tento stát sám,

jeho správní útvar, místní úfad nebo rezident tohoto státu. Jestlize vsak plátce licencních poplatkü, at'je nebo není rezidentem v nèkterém smluvním státé, má ve smluvním státé stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níivznikla povinnost platit licenèni poplatky, které jdou k tízi stálé provozovnè nebo stálé základné, pfedpokládá se, ze tyto licencní poplatky mají zdroj v tom smluvním státé, ve kterém je stálá provozovna nebo stála základna umístêna.

6 —Jestlize cástka licencních poplatkü, které se vztahují na uzití, právo nebo informad, za které jsou placeny, pfesahuje v dúsledku zvláStních vztahü existujících mezi plátcem a skuteõnym vlastníkem nebo které jeden i druhy urdzuje s tfetí osobou, cástku, kterou by byl smluvil plátce se skuteõnym vlastníkem, kdyby nebylo takovych vztahü, pouzijí se ustanovení tohoto õlánku jen na tuto posledné zmínènou cástku. Cástka platú, která ji pfesahuje, bude v tomto pfípadè zdanéna podle právních pfedpisú kazdého smluvního státu s pfihlédnutím k ostatním ustanovením teto smlouvy.

Õlánek 13

Zisky ze zcizenf majetku

1 — Zisky, které plynou rezidentu judnoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v clánku 6, ktery je umístén ve druhém smluvním státé, mohou byt zdanény v tomto druhém státé.

2 — Zisky ze zcizení movitého majetku, ktery je cástí provozního majetku stálé provozovny, jez má podnik jednoho smluvního státu v druhém smluvním státé, nebo movitého majetku, ktery path' ke stálé základné, kterou rezident jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státé k vykonu nezávislého povolání, vcetnê takovych ziskü docílenych ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celym podnikem) nebo takové stálé základny, mohou byt zdanény v tomto druhém státé.

3 — Zisky, které plynou podniku jednoho smluvního státu ze zcizení lodí nebo letadel provozovanyçh v mezinárodní dopravè nebo movitého majetku, ktery slouzí provozu tèchto lodí nebo letadel, podléhají •zdanèní jen ve smluvním státé, v némz je umístèno sídlo skuteõného vedení podniku.

4 — Zisky ze zcizení majetku a majetkovych hodnot jinych nez uvedenych v odstavci 1, 2 a 3 tohoto õlánku, podléhají zdanéní jen ve smluvním státé, v nèmz je zcizitel residentem.

Òánek 14 Nezávistá povolàni

1 — Pfíjmy, které osoba mající bydlistè v jednom smluvním státé pobírá ze svobodného povolání nebo jiné nezávislé cinnosti podobného charakteru, podléhají zdanéní pouze v tomto státè, pokud pfíjemce nemá obvykle k dispozici v druhém smluvním státè stálou základnu pro úcel vykonu téchto õinností. Jestlize má k dispozici takovou stálou základnu, mohou byt pfíjmy zdanény v druhém smluvním státé, avsak pouze v rozsahu, v jakém je lze pficítat teto stálé základné.

2 — Vyraz «svobodné povolání» zahrnuje obzvlástè nezávislé éinnosti védecké, literární, umêlecké, vychovatelské nebo ucitelské, jakoz t samostatné éinnosti lékafú, právníkú, inzenyrú, architektú, dentistú a úõetních znalcú.